Poslední jarní halový Turnaj v Praze MO-RomKukCup - dvouhra muži MEDIUM, svými jistými povětrnostními podmínkami přivábil 28 tenisových plejerů, kteří se rozřadili do 7 skupin, s tradičním postupem 2 hlavní soutěž - 2 soutěž útěchy.

Hned skupina A přinesla řadu vyrovnaných a litých bojů. Nasazená jednička Miloš Stuchl si ze svých 3 zápasů střihl hned dva teibrejky. Do prvního se dostal z "beznadějných" 2:5, ale Danovi Popelkovi nakonec stejně podlehl; a druhý naoplátku vybojoval v zápase o bytí a nebytí s Martinem Arendáčem, který na skóre vyhrál skupinu a se Stuchlem postoupili. Teibreak, i když vyhraný, tak nakonec štěstí nepřinesl právě Popelkovi, který o jediný gam nepostoupil! Ale předtím ho ještě řádně potrápil další hráč skupiny, Honza Štern, který ale přez výborný výkon Popelkovi podlehl 3:6.
Ve skupině B turnajová dvojka, Petr Witoš, nepotvrdil papírové předpoklady, neboť konkurence ve skupině byla enormě silná. Především tenisový lišák Karel Kopecký se zlatou rukou, která ho bez problémů brání před zbytečným běháním po kurtě (na rozdíl od jeho soupeřů), skupinou hladce proplul na prvním místě. Výrazně ho neohrozil ni Witoš, ni Vojta Suchý - oba 6:3. Právě Suchý byl druhým postupujícím, když ve vyrovnané bitvě přetlačil Witoše 6:4. Čtvrtý hráč, Pavel Mencl, při svém vůbec prvním startu na tenisových turnajích rozhodně nezklamal a po získání herních ostruh bude hrozbou protivníkům. Po počátečním rozkoukání již ve třetím zápase zle zatopil právě zkušenému turnajovému matadorovi Suchému, který se pro výhru 6:4 pěkně zapotil.
I skupina C měla nasazeného Witoše, bratra Josefa. A ani on nedokázal hájit rodinné barvy v play-off. Hned v prvním zápase podlehl Vencovi Pitrovi, který tentokrát přidržel na uzdě svůj bum-bum styl, hrá trpělivěji a bez problémů skupinu vyhrál. Witoš pak v nejlitější bitvě skupiny, v zápase o postup, podlehl tenisovému profesorovi-lobistovi Čendovi Hrdličkovi 6:7 a dvousměrná Brána se pro oba otevřela dokořán! Svou vzrůstající výkonnost svojí hrou potvrdil Richard Hujer. I když na postup to nestačilo, především do té doby suverénního Pitru pěkně prohnal, ale bohužel pro něho, nadějně rozjetý zápas 3:1 nedotáhl.
V Déčku své nasazení potvrdil vítěz předminulého Turnaje, Martin Sýkora, i když úplně lehce zápasy neprokráčel. Především Zdeněk Dítě bojoval jako lev o možnost postupu (4:6) a i Norbert Řehák (který již také zažil tíži Vavřínového věnce na své hlavě) nechtěl první postupové místo přenechat bez odporu (3:6). Předtím totiž porazil Zděnka Dítě 6:3 a tak měl o postupu jasno. I tato skupina měla svého premiérového účastníka našich Turnajů. Robert Pojer také po rozkoukání v nemilosrdné řeži turnajových zápasů zlepšil svou hru a dokázal sebrat v posledním zápase Dítětovi pár gemíků.
Éčkem také prokráčel bez komplikací další turnajový vítěz, Filip Zimčík, jehož tradičně vynikající celodvorcová "lehoučká" hra byla pastvou pro oči. O to zuřivěji bojovali další borci o zbývající postupové místo.
Nejdříve Peter Čigáš udolal v souboji forhendových liftařů Dana Bareše (tady rozhodl lepší liftovaný bekhend Peterův) 6:4, aby si to v přímém souboji o druhé místo rozdal s Mirkem Sandlem.
A byl to vynikající zápas, kdy oba borci sklízeli potlesk na otevřené scéně. Přestože Čigáš předvedl, jak se shodli přítomní sportovní novináři, nejlepší turnajový výkon kariéry, Mirek liftovanou smršť přestál a zkušenostmi podpořeným trpělivějším výkonem přeci jen Petera zlomil 6:4.
I ve skupině F se blýsknul svým výkonem úspěšný účastník - finalista minulého Turnaje, Martin Tůma. A jeho suverenitu ve skupině neohrozil kupodivu druhý postupující Tono Žabka, ale v tomto zápase výborně hrající Tomáš Orlík, k jehož udolání se musel Martin dost napracovat (6:4). Vzpomínaný Žabka si zajistil postup ve vyhroceném boji s Petrem Rynešem, v posledním zápase skupiny. Souboj to byl vpravdě vyrovnaný, kdy rozhodující bodíky získal Tono až ze stavu 5:5 (7:5).
V poslední skupině G se po úvodní jasné výhře nad nasazeným Liborem Snozou vyprofiloval favorit v osobě multisportovce (IronMan,maraton,1.liga banbingtonu) Jirky Moši. Jen další nezmar, Mušketýr Milan Moškon, ho přinutil k maximálnímu výkonu (nutno dodat - především psychickému!) a v jednoznačném setu nakonec dotáhl na 5:5. Jirka se však zkoncentroval a dál ho "nepustil" - 7:5. Také Snoza se z úvodního "nářezu" rychle oklepal a pro postup si došel již suverénním výkonem jak nad Moškonem tak Borisem Novým. Toho Turnaj nezastihl v ideální formě, ale pohodový Boris to bere jako další zkušenost na své cestě vzhůru Žebříčkem.

Do čtvrtfinále byli předsazeni vítězové nejvýše nasazených skupin - A a B. Ostaní borci poměřili síly v zápasech OSMIFINÁLOVÝCH. Největším mačem zde byl souboj Pitry se Sandlem, kdy Pitra nedotáhl výborně rozehraný zápas ze stavu 4:0 a Sandlovi vyklidil pole 5:7! Také Žabka, v jednom ze svým nejlepších výkonů, razantně usměrňoval Sýkoru a výbornou, důraznou hrou eliminoval Martinovu hru nabíhaný forhend-síť a vedl 4:1. Ale ani jemu síly nestačili a víc gamů již nezískal - Sýkora 6:4!
Ostaní zápasy již tak vyrovnané nebyly. Překvapením byla suverénní výhra Stuchla nad Mošou 6:1!
Snoza vyřadil Hrdličku 6:2, Zimčík Řeháka 6:3 (velmi slušný Norbertův výkon-Filip se poprvé řádně zapotil) a Tůma Suchého 6:3.

ČTVRTFINÁLE pak předvedlo, opět až na jednu výjimku, hladké postupy vítězů. Stuchl pokračoval ve výborných výkonech a vyřadil mírně favorizovaného Sandla 6:4. Snoza překvapivě snadno Arendáče 6:1 (ale Martin hrál po delší době a náročný turnaj mu již sebral všechny síly), Zimčík Tůmu 6:2 a Sýkora, v opakovaném play-offovém utkání z jejich posledního Turnaje, opět přehrál Kopeckého (6:2).

SEMIFINÁLE již bylo soubojem vůle napojené na zbytky fyzických rezervoárů - Zímčík si poradil se Snozou 6:2 a Sýkora se Stuchlem 6:3.

FINÁLE slibovalo bitvu antukové, mobilní zdi v podání Zimčíka, proti silovému pojetí volejáře Sýkory. Ale Zimčík Sýkoru na síť vůbec nepustil, dlouhými míči držel Martina u základní čáry a naopak sám si na síti v pohodě sbíral připravenou smetánku a hladce zvítězil a tak se FILIP ZIMČÍK stal VÍTĚZEM Turnaje MalýOpen RomKukCup, duben 2010.

Soutěž Útěchy měla staronového vítěze v osobě Petera ČIGÁŠE. Ten na své cestě přehrál Pojera, Mencla (prazil Ryneše) a Popelku(ten Nového, kterému přepustil místo po vyhraném zápase Hujer).
Finalovým soupeřem mu byl Josef Witoš, který za sebou nechal Bareše, Moškona a Dítě (porazil Orlika a Witoše Petra). Finálový megateibreak do 20-ti byl vydařeným soubojem, kdy si borci brali body až do stavu 15:15! Pak však Čigáš zkoncentroval poslední zbytky sil fyzických i psychických a šňůrou pěti bodů v řadě rozhodl!

DĚKUJI VŠEM HRÁČKÁM I HRÁČŮM, KTEŘÍ SE SCHÁZELI NA HALOVÝCH TURNAJÍCH, ZA POHODOVÁ TENISOVÁ SETKÁNÍ.
GRATULUJI VÍTĚZŮM I VÁM VŠEM K STÁLE LEPŠÍM TENISOVÝM VÝKONŮM
A TĚŠÍM SE NA SETKÁNÍ S VÁMI V LETNÍ SEZÓNĚ. Roman Kukla

Konečné pořadí turnaje MEDIUM:

1. Zimčík Filip
2. Sýkora Martin
3.-4.
Snoza Libor, Stuchl Miloš
5.-8.
Arendáč Martin, Kopecký Karel, Sandl Mirek, Tůma Martin
9.-14.
Hrdlička Čenda, Moša Jiří, Pitra Václav,
Řehák Norbert, Suchý Vojta, Žabka Tono
15. Čigáš Peter
16. Witoš Josef
17.-18.
Dítě Zdeněk, Popelka Dan
19.-22.
Hujer Richard, Mencl Pavel, Moškon Milan, Witoš Petr
23.-28.
Bareš Dan, Nový Boris, Orlik Tomáš,
Pojer Robert, Ryneš Petr, Štern Jan

Martin Sýkora, Roman Kukla, Filip Zimčík	Libor Snoza a Miloš Stuchl
Josef Witoš a Peter Čigáš	Společné foto